Výsledky vyhledávání

Vědci z Univerzity Karlovy, IT4Innovations při VŠB – Technické univerzitě Ostrava a Akademie věd ČR spolupracují na výzkumu interakce aktinoidů s vodíkem. Výsledky společného výzkumu těchto prvků publikoval prestižní časopis Reports on Progress in Physics.

Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane. Čeští vědci však nyní představili metodu, s jejíž pomocí jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu a byli tak schopni potvrdit existenci jevu, který byl teoreticky předpovězen, ale nebyl přímo pozorován. Tento průlomový objev, srovnatelný s prvním pozorováním černé díry, usnadní pochopení chemických reakcí a interakcí mezi jednotlivými atomy a molekulami a otevírá cestu ke zdokonalení materiálových a strukturních vlastností různých fyzikálních, biologických či chemických systémů. Objev byl v pátek 12. listopadu publikován v časopisu Science.

Pavel Hobza se svým týmem poprvé přepsal učebnice před dvaceti lety, kdy objevil a popsal tzv. nepravou vodíkovou vazbu. Spolu s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd České republiky a IT4Innovations nyní přichází s objevem, který má potenciál dříve přijatou definici zjednodušit a studenty chemie znovu donutit k tomu, aby přehodnotili své představy o studované látce.

Studie v konfliktem zasaženém ukrajinském městě Mariupol využívá data dálkového průzkumu Země z družic Sentinel a hluboké učení ke sledování změn ve městech. Autoři studie se rovněž zabývají spolehlivostí své monitorovací metody s ohledem na případné ztráty pozorování a poruchu družice Sentinel 1B.

Národní superpočítačové centrum IT4Innovations se v roce 2023 stalo členem konsorcia iRODS, čímž se zařadilo mezi taková jména, jakými jsou BAYER, DDN, Fujifilm a další. Konsorcium sdružuje podniky, výzkumné organizace, univerzity a vládní agentury z celého světa, aby zajistilo udržitelnost softwaru iRODS jako řešení pro distribuované ukládání, přenos a správu dat. Členové spolupracují v rámci konsorcia na dalším rozvoji a inovacích iRODS, rozšiřují jeho uživatelské a vývojářské komunity a poskytují podporu a vzdělávání v této oblasti.

Na špici žebříčku TOP500 je stále Čína díky svým dvěma superpočítačům - Sunway TaihuLight, s výkonem 93 petaflopů a Tianhe-2 s výkonem téměř 34 petaflopů. Na třetím místě je švýcarský superpočítač Piz Daint, který se díky upgradu posunul z 8. místa. Nejvýkonnější evropský superpočítač provozuje Švýcarské národní superpočítačové centrum a má nyní výkon 19,6 petaflopů. V první desítce jsou také superpočítače ze Spojených států amerických a Japonska. Nejvýkonnější český superpočítač Salomon, který provozuje IT4Innovations národní superpočítačové centrum v Ostravě je stále v první stovce, momentálně je na 78. místě.

Už za tři týdny dorazí do Ostravy očekávaný superpočítač, přesněji jeho první část - tzv. malý klastr od společnosti BULL. Superpočítač, který bude po dokončení patřit mezi nejvýkonnější stroje Evropy, musí do 23. března získat jméno, které bude vloženo do všech jeho systémů. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations proto dnes vyhlásilo soutěž o název, do níž se může zapojit i široká veřejnost. „Název bude známý po celém světě, takže jeho autor získá mezinárodní věhlas. Je to jedinečná šance pro studenty technických oborů, příznivce a uživatele informačních technologií, odborníky, ale i všechny laiky, kteří prostě jen fandí superpočítači v Ostravě,“ upřesnil duchovní otec projektu superpočítačového centra a rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB – TUO) Ivo Vondrák.

Předpovídání aerodynamických vlastností letadel a aut, pevnostní výpočty rozsáhlých strojních či stavebních konstrukcí, ale i detailní modely předpovídající vývoj klimatu či simulující různé tělesné funkce. V Praze se na konferenci International Conference on Domain Decomposion Methods (DD27) sešli přední světové špičky v oboru, který spojuje numerickou matematiku se světem výkonných superpočítačů. Na těchto počítačích se díky algoritmům rozkladu oblasti (domain decomposition) dají řešit velmi rozsáhlé úlohy simulací z vědecké i inženýrské praxe. Významnou konferenci spolupořádalo IT4Innovations.

V minulosti se o přidělené zdroje žádalo, byly přidělovány a účtovány v normovaných hodinách jádra (jádrohodinách). Jádrohodiny používaly faktor odlišný pro každý cluster a typ uzlů. S postupem času se systém využívání jádrohodin stal zastaralým, jelikož nyní máme k dispozici clustery, které se značně liší výpočetní architekturou, tj. CPU, GPU, pamětí, a určení hodnoty zdrojů různých clusterů je složitý proces, který nelze založit na jedné hodnotě.

Zprovoznili jsme dvě plnohodnotná cloudová prostředí, která mohou využívat uživatelé výpočetních zdrojů IT4Innovations s aktivními projekty.

IT4Innovations představuje službu na podporu výzkumu a vývoje, kterou poskytuje v rámci mezinárodního H2020 projektu Centrum excelence POP2.

Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci a výzkumných center CEET a IT4Innovations Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vyvinuli unikátní technologii, která umožní proměnit odpad z výroby bionafty – glycerol – na užitečný produkt a zvýšit tak účinnost stávajících biopaliv. Jimi navržený biomateriál na bázi grafenu navíc nahradí kyseliny, jež se doposud pro přeměnu glycerolu využívají. Na rozdíl od nich je ale netoxický a plně recyklovatelný.
Objev, který vznikl ve spolupráci českých vědců s indickými kolegy, nedávno zveřejnil časopis Nature Communications.

V září roku 2023 jsme v IT4Innovations úspěšně finalizovali migraci na nový systém pro správu úloh na našich superpočítačích, a to systém Slurm. Tato klíčová změna byla podnícena několika významnými faktory a přináší řadu výhod, jak pro naše uživatele, tak i pro jejich výzkumné projekty.

13. června 2022, Kajaani, Finsko – Superpočítač LUMI je prvním superpočítačem společného evropského podniku EuroHPC s pre-exascale výkonem a nyní je rovněž nejvýkonnějším superpočítačem v Evropě. Jeho slavnostní inaugurace proběhla v pondělí 13. června 2022 ve finském Kajaani. LUMI nabízí evropským výzkumníkům prvotřídní nástroj pro pochopení složitých jevů, jako je například změna klimatu či aplikace umělé inteligence, a zároveň slouží jako platforma pro mezinárodní spolupráci pro výzkum. Na jeho budování a provozování se podílí i IT4Innovations národní superpočítačové centrum, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Čeští vědci a vědkyně tak mají přístup k tomuto jedinečnému superpočítači prostřednictvím služeb výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ, jejíž je IT4Innovations součástí. 

Segmentace a sledování buněk má zásadní význam pro využití v různých oblastech vědy i průmyslu. Vývoji a objektivnímu hodnocení algoritmů pro segmentaci a sledování buněk v časosběrných snímcích z optických mikroskopů se od roku 2013 věnuje iniciativa Cell Tracking Challenge. Do iniciativy jsou zapojeny výzkumné týmy z Ameriky, Austrálie i Evropy, mezi kterými nechybí ani IT4Innovations. Nejnovější společné výzkumné výsledky byly publikovány v prestižním časopise Nature Methods.

O výpočetní čas pro nekomerční účely si instituce mohou zažádat v rámci veřejných grantových soutěží. Grantová soutěž je vypisovaná 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací.

VŠB – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) ve spolupráci s Ostravskou univerzitou (OU) a dalšími partnery naplno rozjíždí projekt REFRESH s cílem reagovat na problémy regionu a přispět k jeho úspěšné hospodářské, energetické i ekologické transformaci. Do projektu je zapojeno také IT4Innovations národní superpočítačové centrum.

O výpočetní čas pro nekomerční účely si instituce mohou zažádat v rámci veřejných grantových soutěží. Grantová soutěž je vypisovaná 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací.

V IT4Innovations národním superpočítačovém centru startuje další z projektů Horizont 2020. Pilotní projekt s názvem OPENQKD implementuje a otestuje pilotní kvantovou komunikační infrastrukturu v několika evropských zemích. Jeho hlavním cílem je posílit bezpečnost kritických aplikací v oblasti telekomunikací, zdravotnictví, energetiky a řady dalších strategických oblastí.

O výpočetní čas pro nekomerční účely si instituce mohou zažádat v rámci veřejných grantových soutěží. Grantová soutěž je vypisovaná 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací.

Technická univerzita Ostrava slaví mezinárodní úspěch. Vědecký tým z IT4Innovations národního superpočítačového centra pod vedením Jana Martinoviče odstartoval práce na projektu LEXIS. Projekt je rozdělen do tří pilotních projektů, které se zaměřují na problematiku z oblasti leteckého průmyslu, meteorologických a klimatických modelů, na zemětřesení a tsunami. Projekt LEXIS je financován rámcovým programem Horizont 2020 a jedná se o vůbec první projekt tohoto významu koordinovaný VŠB – Technickou univerzitou Ostrava.

O výpočetní čas pro nekomerční účely si instituce mohou zažádat v rámci veřejných grantových soutěží. Grantová soutěž je vypisovaná 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací.

O výpočetní čas pro nekomerční účely si instituce mohou zažádat v rámci veřejných grantových soutěží. Grantová soutěž je vypisovaná 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací.

O výpočetní čas pro nekomerční účely si instituce mohou zažádat v rámci veřejných grantových soutěží. Grantová soutěž je vypisovaná 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací.