Výsledky vyhledávání

V minulosti se o přidělené zdroje žádalo, byly přidělovány a účtovány v normovaných hodinách jádra (jádrohodinách). Jádrohodiny používaly faktor odlišný pro každý cluster a typ uzlů. S postupem času se systém využívání jádrohodin stal zastaralým, jelikož nyní máme k dispozici clustery, které se značně liší výpočetní architekturou, tj. CPU, GPU, pamětí, a určení hodnoty zdrojů různých clusterů je složitý proces, který nelze založit na jedné hodnotě.

Zprovoznili jsme dvě plnohodnotná cloudová prostředí, která mohou využívat uživatelé výpočetních zdrojů IT4Innovations s aktivními projekty.

IT4Innovations představuje službu na podporu výzkumu a vývoje, kterou poskytuje v rámci mezinárodního H2020 projektu Centrum excelence POP2.

Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci a výzkumných center CEET a IT4Innovations Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vyvinuli unikátní technologii, která umožní proměnit odpad z výroby bionafty – glycerol – na užitečný produkt a zvýšit tak účinnost stávajících biopaliv. Jimi navržený biomateriál na bázi grafenu navíc nahradí kyseliny, jež se doposud pro přeměnu glycerolu využívají. Na rozdíl od nich je ale netoxický a plně recyklovatelný.
Objev, který vznikl ve spolupráci českých vědců s indickými kolegy, nedávno zveřejnil časopis Nature Communications.

13. června 2022, Kajaani, Finsko – Superpočítač LUMI je prvním superpočítačem společného evropského podniku EuroHPC s pre-exascale výkonem a nyní je rovněž nejvýkonnějším superpočítačem v Evropě. Jeho slavnostní inaugurace proběhla v pondělí 13. června 2022 ve finském Kajaani. LUMI nabízí evropským výzkumníkům prvotřídní nástroj pro pochopení složitých jevů, jako je například změna klimatu či aplikace umělé inteligence, a zároveň slouží jako platforma pro mezinárodní spolupráci pro výzkum. Na jeho budování a provozování se podílí i IT4Innovations národní superpočítačové centrum, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Čeští vědci a vědkyně tak mají přístup k tomuto jedinečnému superpočítači prostřednictvím služeb výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ, jejíž je IT4Innovations součástí. 

V září roku 2023 jsme v IT4Innovations úspěšně finalizovali migraci na nový systém pro správu úloh na našich superpočítačích, a to systém Slurm. Tato klíčová změna byla podnícena několika významnými faktory a přináší řadu výhod, jak pro naše uživatele, tak i pro jejich výzkumné projekty.

VŠB – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) ve spolupráci s Ostravskou univerzitou (OU) a dalšími partnery naplno rozjíždí projekt REFRESH s cílem reagovat na problémy regionu a přispět k jeho úspěšné hospodářské, energetické i ekologické transformaci. Do projektu je zapojeno také IT4Innovations národní superpočítačové centrum.

Kolegové z Laboratoře pro big data analýzy pod vedením Miroslava Vozňáka zpracovávají unikátní projekt pro primární předávací rozhraní dat o mobilitě obyvatel v ČR s ohledem na současnou situaci kolem šíření nemoci Covid-19. Tyto data jsou zpracovávaná z anonymizovaných provozních údajů společnosti T-Mobile CZ s využitím služeb IT4Innovations.

V IT4Innovations národním superpočítačovém centru startuje další z projektů Horizont 2020. Pilotní projekt s názvem OPENQKD implementuje a otestuje pilotní kvantovou komunikační infrastrukturu v několika evropských zemích. Jeho hlavním cílem je posílit bezpečnost kritických aplikací v oblasti telekomunikací, zdravotnictví, energetiky a řady dalších strategických oblastí.

IT4Innovations národní superpočítačové centrum uspořádalo ve dnech 20. až 23. května 2019 čtvrtý ročník konference High Performance Computing in Science and Engineering (HPCSE) na Soláni v Beskydech. Téměř 100 odborníků a studentů z různých koutů světa si na konferenci HPCSE vyměňovalo zkušenosti z oblasti superpočítačových technologií a řady dalších vědních disciplín, které je využívají nebo přispívají k jejich rozvoji.

Technická univerzita Ostrava slaví mezinárodní úspěch. Vědecký tým z IT4Innovations národního superpočítačového centra pod vedením Jana Martinoviče odstartoval práce na projektu LEXIS. Projekt je rozdělen do tří pilotních projektů, které se zaměřují na problematiku z oblasti leteckého průmyslu, meteorologických a klimatických modelů, na zemětřesení a tsunami. Projekt LEXIS je financován rámcovým programem Horizont 2020 a jedná se o vůbec první projekt tohoto významu koordinovaný VŠB – Technickou univerzitou Ostrava.

O výpočetní čas pro nekomerční účely si instituce mohou zažádat v rámci veřejných grantových soutěží. Grantová soutěž je vypisovaná 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací.

V rámci projektu CloudiFacturing rozdělí Evropská komise téměř 18 miliónů Kč malým a středně velkým výrobním podnikům. Tyto prostředky jsou určeny na optimalizaci výrobních procesů a produktivity pomocí modelování a simulací založených na cloudových a superpočítačových technologiích. Získat finanční prostředky pomohou digitální inovační huby. V České republice je digitálním inovačním hubem v oblasti superpočítačových technologií IT4Innovations národní superpočítačové centrum při VŠB – Technické univerzitě Ostrava.

Ostrava, 27. října 2020 – Mobilní telefon dnes v České republice vlastní většina z nás a funkčních SIM karet je dokonce více než obyvatel. Proto jsou právě provozní data mobilních operátorů využívána při řešení krizových situací v IT4Innovations národním superpočítačovém centru při VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Data jsou zpracovávána v anonymizované podobě a jsou z nich získávány informace o pohybu populace v době koronavirové pandemie. Výsledky jsou dostupné veřejnosti v Atlasu mobility s detailem po dnech ve všech krajích a městech nad 50 tis. obyvatel.

IT4Innovations národní superpočítačové centrum při VŠB – Technické univerzitě v Ostravě dnes slavnostně spustilo výpočetní systém NVIDIA DGX-2. Systém je navržen tak, aby řešil nejnáročnější úlohy umělé inteligence, při kterých dosahuje špičkového výkonu 2 PetaFLOPs. Slavnostního spuštění se zúčastnili hejtman Moravskoslezského kraje, Ivo Vondrák, primátor města Ostravy, Tomáš Macura a rektor VŠB – Technické univerzity v Ostravě, Václav Snášel.

O výpočetní čas pro nekomerční účely si instituce mohou zažádat v rámci veřejných grantových soutěží. Grantová soutěž je vypisovaná 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací.

O výpočetní čas pro nekomerční účely si instituce mohou zažádat v rámci veřejných grantových soutěží. Grantová soutěž je vypisovaná 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací.

O výpočetní čas pro nekomerční účely si instituce mohou zažádat v rámci veřejných grantových soutěží. Grantová soutěž je vypisovaná 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací.

O výpočetní čas pro nekomerční účely si instituce mohou zažádat v rámci veřejných grantových soutěží. Grantová soutěž je vypisovaná 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací.

Online akci LUMI Roadshow, jež proběhla ve středu  17. února, absolvovalo 50 účastníků. Branislav Jansík z oddělení superpočítačových služeb představil superpočítač LUMI a možnosti pilotního využívání jeho výpočetních zdrojů. Tomáš Karásek následně seznámil účastníky s Národním centrem kompetence pro HPC.

Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane. Čeští vědci však nyní představili metodu, s jejíž pomocí jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu a byli tak schopni potvrdit existenci jevu, který byl teoreticky předpovězen, ale nebyl přímo pozorován. Tento průlomový objev, srovnatelný s prvním pozorováním černé díry, usnadní pochopení chemických reakcí a interakcí mezi jednotlivými atomy a molekulami a otevírá cestu ke zdokonalení materiálových a strukturních vlastností různých fyzikálních, biologických či chemických systémů. Objev byl v pátek 12. listopadu publikován v časopisu Science.