Zprostředkováváme efektivní využití naší špičkové národní superpočítačové infrastruktury za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a inovativnosti české vědy a průmyslu. IT4Innovations primárně poskytuje výpočetní čas výzkumníkům a akademickým pracovníkům z výzkumných organizací se sídlem v České republice v rámci veřejných grantových soutěží. Od roku 2013 do konce roku 2023 získalo výpočetní čas 2.174 projektů z různých vědeckých oblastí, od vývoje nových materiálů či léků, přes objevování fyzikálních zákonitostí, inženýrské úlohy, rendering a vizualizaci vědeckých dat, až po projekty řešící kybernetickou bezpečnost či pokročilé datové analýzy a úlohy z oblasti AI.

Kdo u nás počítá

 

Simona Chalupná
z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

„S pomocí superpočítače hledám přesnou polohu jediného atomu vodíku v krystalové struktuře léku. Je to taková detektivka na úrovni atomů, která je důležitá pro registraci a správnou dokumentaci pevné formy léčivého přípravku.

Její příběh →

Ievgeniia Korniienko
z IT4Innovations

Díky superpočítačům a dynamickým simulacím jsme schopni pozorovat a analyzovat jak změny v každém jednotlivém atomu ve velkém krystalu, tak i makroskopické vlastnosti celého krystalu. To poskytuje značný prostor pro analýzu a pochopení studovaných jevů.“

Její příběh →

 

Alžběta Špádová
z Českého vysokého učení technického v Praze
a ELI-Beamlines

Ve svém výzkumu se soustředím především na optimalizaci parametrů urychleného elektronového svazku, jako je například energie nebo náboj. Superpočítač je pro mě non-stop virtuální laboratoří, kde můžu vyzkoušet desítky experimentů bez jediného výstřelu laseru.

Její příběh →

Renáta Praksová
z IT4Innovations

Superpočítače jsou pro mě továrnou na výpočty. Jejich výkon využívám v mnoha oborech, například při modelování a předpovídání běžných a „podivných“ stavů (např. poruch) v energetice, a v poslední době hlavně pro optimalizace nanostruktur.“

Její příběh →

 

Andrea Nedělníková
z VŠB-TUO a CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci

Dříve jsem si svou budoucnost představovala v laboratoři, dnes využívám výpočetní chemii jako mikroskop na úrovni atomů ke studiu interakcí léčiv nebo nanomateriálů. Superpočítač je pro mě most mezi rovnicemi a chováním biomolekul.

Její příběh →

Debora Lančová
z
Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě

Superpočítač je pro mě jako laboratoř, kterou na Zemi postavit nemůžeme, ale můžeme si ji vymodelovat. S jeho pomocí modeluji tok magnetizovaného plynu – plazmatu v těsném okolí černých děr.“

Její příběh →

 

Ivana Miháliková
z Univerzity Mateja Bela v Bánské Bystrici a Slovenské akademie věd

Superpočítač je pro mě jako trenažér kvantového počítače: mohu na něm bezpečně testovat kvantové algoritmy, než je pošlu do reálného kvantového světa.

Její příběh →

Martin Vrábel
z IT4Innovations

Superpočítače mi pomáhají s detailními výpočetními modely, díky nimž můžu studovat zařízení v různých konfiguracích a provozních stavech. Umožňují mi řešit komplexní úlohy během několika dnů místo měsíců.“

Jeho příběh →

 

Michael Komm 
z
Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR

První a jediný superpočítač, který jsem kdy navštívil, byl právě IT4Innovations v Ostravě při příležitosti jeho uvedení do provozu. Budova a vybavení superpočítačového sálu ve mne zanechaly velmi pozitivní dojem. Prohlídka sálu v atmosféře se sníženým obsahem kyslíku byl i trochu adrenalin.

Rozhovor →

Štěpán Sklenák 
z
Ústavu fyzikální chemie
J. Heyrovského
 Akademie věd ČR

Používat jsem začal až superpočítače v IT4Innovations v Ostravě, nicméně v roce 1999 jsem viděl vystavený vyřazený CRAY superpočítač na konferenci v Boulder, CO v USA, společně s výstavou o zakladateli firmy Cray – panu Seymour Cray.

Rozhovor →

 

Jiří Klimeš
z Univerzity Karlovy

Na strojích v IT4Innovations (IT4I) pracuji téměř od jejich začátku, první žádost o výpočetní čas jsem podával v roce 2015, kdy byl spuštěn superpočítač Salomon. Velká část našeho výzkumu potřebuje náročné výpočty a bez existence IT4I by byla situace pro mne po návratu ze zahraničí o mnoho složitější.

Rozhovor →

 

Martin Friák
z Ústavu fyziky materiálů
 Akademie věd ČR

V naší práci nám nesmírně pomáhá hlavně Karolina a Barbora, ale jak jsme věrnými a spokojenými uživateli IT4Innovations již celá dlouhá léta, počítali jsme i na Anselmovi a Salomonovi, když byly tyto stroje ještě v provozu.

Rozhovor →

 

Jakub Šístek
z
Matematického ústavu Akademie věd ČR

Společně s kolegy pravidelně provádíme rozsáhlé simulace na tisících CPU. Proto jsme spokojení uživatelé Karoliny, kterou využíváme jako hlavní výpočetní zdroj. Náš výzkum se primárně zaměřuje na vývoj nových škálovatelných metod pro výpočetní mechaniku tekutin a pevných látek.

Rozhovor →

Martin Zelený 
z Vysokého učení technického
v Brně

Postupně jsem při své práci využil všechny superpočítače IT4I.
Nyní využívám superpočítač Karolina a dále superpočítač LUMI ve Finsku, bez kterých není možné kvantově-mechanické výpočty provádět.

Rozhovor →

 

 

Vybrané projekty z 37. Veřejné grantové soutěže 

Kvantové rezervoáry a analýzy finančních transakcí

Výzva: 37. Veřejná grantová soutěž; OPEN-37-1

Hlavní řešitel: Van Binh Henri VU

Instituce: IT4Innovations

Oblast: Informatika

 

Van Binh Henri Vu z IT4Innovations získal výpočetní čas na superpočítačích Barbora NG, Karolina, LUMI a kvantovém počítači VLQ pro vývoj nové metody odhalování praní špinavých peněz s využitím kvantových technologií a umělé inteligence. Banky dnes využívají umělou inteligenci k odhalování podezřelých vzorců ve finančních transakcích, současné „klasické“ počítače ale často nedokážou držet krok se stále sofistikovanějšími a rychle se měnícími metodami podvodníků.

Van Binh Henri Vu proto vyvíjí systém inspirovaný principy zpracování informací v mozku – specializovaný kvantově-klasický rezervoár určený k analýze časových řad firemních transakcí. Vychází přitom z datové sady a metodiky předzpracování dat navržených v nedávno publikovaném výzkumu zaměřeném na detekci podvodů v transakčních datech. Jednotlivé transakce jsou do systému vkládány postupně a zpracovávány pomocí malého náhodně vytvořeného kvantového obvodu. Z naměřených výsledků vytváří souhrnný obraz historie transakcí společnosti, který následně klasifikátor vyhodnotí a označí transakce vykazující známky možného podvodu.

Na kvantovém počítači VLQ bude tento přístup testovat a porovnávat výsledky běžně používaných metod, jako jsou LSTM, RNN a GRU. Cílem je ověřit, zda kvantové technologie dokážou přesněji odhalovat finanční podvody, snížit počet falešných poplachů a lépe objasnit, jak složitost transakčních dat ovlivňuje úspěšnost odhalování podvodů.


Vliv šumu na kvantové výpočty elektronové struktury pevných látek

Výzva: 37. Veřejná grantová soutěž; OPEN-37-12

Hlavní řešitel: Martin Friák

Instituce: Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR

Oblast: materiálové vědy

 

Martin Friák získal výpočetní čas na kvantovém počítači VLQ pro výzkum možností využití kvantových technologií při výpočtech elektronové struktury krystalických materiálů. Znalost elektronové struktury je klíčová pro přesné předpovídání vlastností materiálů, například jejich fyzikálních a chemických charakteristik. U větších systémů však výpočty pomocí klasických počítačů narážejí na vysokou výpočetní náročnost a omezenou škálovatelnost.

Kvantové počítače představují nový přístup, jejich současné generace však stále ovlivňuje šum a výpočetní chyby, které mohou mít dopad na výsledky. Výzkumníci proto budou na reálném kvantovém počítači VLQ zkoumat, jak tyto faktory ovlivňují výpočty elektronové struktury, a porovnávat výsledky s kvantovými simulacemi prováděnými na superpočítačích Karolina a Barbora NG.

Cílem projektu je lépe porozumět možnostem současných kvantových počítačů a vyvinout nové algoritmy a hybridní kvantově-klasické metody, které pomohou omezit vliv šumu a chyb.


Odhalování falešných hlasových nahrávek pomocí kvantově-klasických metod

Výzva: 37. Veřejná grantová soutěž; OPEN-37-85

Hlavní řešitel: Anton Firc

Instituce: Vysoké učení technické v Brně

Oblast: informatika

 

 

Anton Firc získal výpočetní čas na superpočítačích Karolina a LUMI a na kvantovém počítači VLQ pro vývoj nových metod odhalování falešných hlasových nahrávek (tzv. audio deepfake). Umělá inteligence dnes dokáže vytvářet stále realističtější syntetický hlas, což představuje výzvu pro důvěryhodnost digitální komunikace, médií i bezpečnostních systémů.

Vědci z Vysokého učení technického v Brně proto vyvíjejí hybridní modely propojující klasickou umělou inteligenci s kvantovými moduly. Budou zkoumat, zda kvantové komponenty mohou zvýšit spolehlivost těchto systémů pro rozpoznávání uměle vytvořeného hlasu a jak je nejlépe využít při analýze zvukových dat.

Součástí bude také hledání efektivnějších způsobů zpracování řečových dat a optimalizace výpočtů. Cílem je vytvořit nové metody zvukové forenzní analýzy, které budou odolnější vůči měnícím se podmínkám a mohou v budoucnu přispět k lepší ochraně digitální komunikace.


Kvantové a klasické výpočty pro hlubší porozumění molekulám pomocí Augerovy spektroskopie

Výzva: 37. Veřejná grantová soutěž; OPEN-37-15

Hlavní řešitel: Maximilián Lamanec

Instituce: IT4Innovations

Oblast: materiálové vědy

Maximilián Lamanec získal výpočetní čas na superpočítačích Karolina, LUMI a Barbora NG a na kvantovém počítači VLQ pro vývoj nových výpočetních metod, které pomohou přesněji interpretovat experimenty zaměřené na vlastnosti molekul. Projekt se soustředí na Augerovu spektroskopii – metodu využívající rentgenové záření ke studiu elektronové struktury molekul a procesů souvisejících s jejich elektronovými stavy.

Součástí projektu je vývoj teoretického rámce pro přesnější simulaci Augerových spekter, který umožní lépe propojit experimentální data s vlastnostmi elektronové struktury molekul. Na kvantovém počítači VLQ bude Maximilián Lamanec testovat kvantově-klasické výpočetní postupy pro výpočty elektronových stavů molekul a zkoumat jejich potenciál pro budoucí využití v náročných chemických simulacích.

Výsledky výzkumu mohou přispět k rozvoji metod využitelných v chemii, materiálovém výzkumu i dalších oblastech, kde je důležité detailně porozumět vlastnostem molekul.


Strojové učení a kvantové výpočty pro výzkum léčiv

Výzva: 37. Veřejná grantová soutěž; OPEN-37-77

Hlavní řešitel: Przemyslaw Karol Grenda

Instituce: Univerzita Karlova

Oblast: vědy o životě

Przemyslaw Karol Grenda získal výpočetní čas na superpočítačích Karolina, LUMI a na kvantovém počítači VLQ pro vývoj nových metod kombinujících umělou inteligenci, kvantovou chemii a kvantové výpočty pro simulace využitelné ve farmaceutickém výzkumu. Mnoho moderních léčiv je v lidském těle zpracováváno enzymy z rodiny cytochromu P450, a proto je pochopení jejich chování zásadní pro vývoj bezpečných a účinných léčiv. V centru každého z těchto enzymů se nachází hemová skupina – stejná struktura obsahující železo, která v hemoglobinu přenáší kyslík a dává krvi její červenou barvu. V cytochromu P450 však železo plní jinou roli: místo pouhého vázání kyslíku jej využívá k napadání a rozkladu molekul léčiv. Právě tato chemie činí simulace těchto enzymů mimořádně náročnými.

Výzkumníci proto vyvíjejí modely založené na strojovém učení, které dokážou napodobit výsledky přesných kvantově-mechanických výpočtů při výrazně nižší výpočetní náročnosti. Cílem je vytvořit nástroj umožňující rychlejší a přesnější simulace interakcí mezi léčivy a enzymy podílejícími se na jejich metabolismu, což by mohlo pomoci zkrátit čas i snížit finanční náklady spojené s vývojem nových léčiv.

Součástí projektu bude také ověření možností využití kvantového počítače VLQ pro generování dat potřebných k trénování těchto modelů. Na VLQ budou výzkumníci testovat metody výpočtu atomárních sil pomocí kvantových algoritmů a zkoumat jejich potenciál jako základ pro vývoj přesnějších modelů strojového učení.


Kvantové výpočty pro lepší porozumění vlastnostem molekul

Výzva: 37. Veřejná grantová soutěž; OPEN-37-22

Hlavní řešitel: Libor Veis

Instituce: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd CŘ

Oblast: materiálové vědy

 

Libor Veis získal výpočetní čas na kvantovém počítači VLQ pro vývoj a testování nových kvantově-klasických metod pro výpočty elektronové struktury molekul. Na VLQ budou výzkumníci testovat variační kvantové algoritmy, které kombinují kvantové výpočty s klasickými metodami. Zaměří se zejména na molekuly se složitými elektronovými vazbami, například na systémy důležité pro studium chemických reakcí nebo katalyzátorů, kde je přesný popis elektronové struktury mimořádně obtížný.

Cílem je ověřit přesnost, škálovatelnost a odolnost těchto metod vůči šumu současných kvantových počítačů a zjistit, pro jaké typy molekul mohou být v budoucnu přínosné. Výzkum je součástí projektu „Multiscale Chemical Simulations on Noisy Quantum Computers (MUSIQ)“ podpořeného Grantovou agenturou ČR a přispěje k rozvoji kvantové výpočetní chemie a hledání nových možností využití kvantových technologií ve vědeckých výpočtech.


Charakterizace kvantových stavů pomocí AI
na kvantovém počítači VLQ

Výzva: 37. Veřejná grantová soutěž; OPEN-37-38

Hlavní řešitel: Pavel Baláž

Instituce: Fyzikální ústav Akademie věd CŘ

Oblast: materiálové vědy

 

Pavel Baláž získal výpočetní čas na superpočítači Karolina a kvantovém počítači VLQ pro vývoj nové metody, která pomocí umělé inteligence usnadní zjišťování stavu kvantových systémů. Aby vědci mohli kvantové počítače správně využívat, potřebují přesně zjistit, v jakém stavu se jejich qubity nacházejí. Tento proces se označuje jako kvantová tomografie, ale u větších kvantových systémů vyžaduje obrovské množství opakovaných měření, což je časově i finančně velmi náročné.

Projekt je součástí programu AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost, jednoho z programů Strategie AV21. Výzkumníci z Fyzikálního ústavu AV ČR v jeho rámci vyvíjejí metodu založenou na umělé inteligenci, která z výsledků měření — nutně zatížených šumem — dokáže zrekonstruovat nejpravděpodobnější stav kvantového systému. Jednou z klíčových otázek projektu přitom je, kolik měření je vlastně potřeba: zda je nutný jejich kompletní soubor, nebo si model vystačí i s výrazně menším množstvím dat.

Na kvantovém počítači VLQ budou vědci vytvářet data z kvantových obvodů, na kterých budou nový model trénovat a ověřovat. Pomocí superpočítače Karolina budou následně testovat jeho možnosti pro různé velikosti kvantových systémů a porovnávat jej s dalšími přístupy založenými na umělé inteligenci. Cílem je vyvinout efektivnější způsob charakterizace kvantových systémů, který může podpořit další rozvoj kvantových technologií.


Kvantové výpočty pro spolehlivější elektrické sítě

Výzva: 37. Veřejná grantová soutěž; OPEN-37-13

Hlavní řešitel: Michal Belina

Instituce: IT4Innovations

Oblast: inženýrství

 

Michal Belina získal výpočetní čas na superpočítači Karolina a kvantovém počítači VLQ pro výzkum využití kvantových výpočtů při analýze elektrických sítí. Projekt se zaměřuje na intervalový výpočet chodu sítě (interval power flow), který pomáhá ověřovat bezpečný provoz sítí i v podmínkách nejistoty způsobené například proměnlivou výrobou energie z obnovitelných zdrojů.

Michal Belina ověří, zda mohou kvantové algoritmy nabídnout efektivnější způsob hledání kritických provozních podmínek než současné metody. Ty nejistotu vstupních hodnot postupně přenášejí přes všechny rovnice výpočtu. Při tom se chyby sčítají a výsledné meze vycházejí širší, než ve skutečnosti odpovídá realitě — provoz sítě se pak jeví rizikovější, než jaký skutečně je. Kvantový přístup tento problém obchází: úlohu formuluje jako optimalizaci a rovnou hledá kombinaci vstupů, která vede k nejhoršímu provoznímu stavu. Výsledkem mohou být užší meze pro napětí a toky výkonu, a tedy efektivnější využití existující infrastruktury bez snížení bezpečnosti.

Na kvantovém počítači VLQ bude tento přístup testovat na menších modelech elektrických sítí a výsledky porovná s klasickými metodami. Cílem je ověřit možnosti využití kvantových technologií při budoucí analýze energetických systémů. Výzkum probíhá v rámci projektu „Zvýšení odolnosti energetických sítí v kontextu dekarbonizace, decentralizace a udržitelného socioekonomického rozvoje“, financovaného z Operačního programu Jan Amos Komenský.


Kompletní seznam vybraných projektů uživatelů IT4Innovations →

 

 
50+
 institucí využívající superpočítače
2 800+
uživatelů (2025)
2 800+
 výzkumných superpočítačových projektů (2025)
15 
let IT4Innovations

Vybrané ukazatele

Počty projektů v jednotlivých vědních oblastech v %

 

 

Využití superpočítačů jednotlivými institucemi v %

 


 

 Publikace s přehledy projektů našich uživatelů