Vít Vondrák, dosavadní ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra, byl jmenován do své funkce na další funkční období. To bude stejně jako to předešlé trvat 3 roky. Co se mu za první období v pozici ředitele IT4Innovations podařilo a jaké má plány pro období následující, si přečtěte v rozhovoru.

V IT4Innovations nejste žádným nováčkem – stál jste u jeho vzniku a poslední tři roky jste také ředitelem. Jakou cestu za 9 let své existence IT4Innovations ušlo?

Je až neuvěřitelné, jak krátká cesta to je v porovnání s tím, co se během ní podařilo uskutečnit. Na úplném začátku byla louka s kontejnery, ve kterých byl umístěn superpočítač Anselm. Dnes se dívám na impozantní budovu perfektně vybaveného superpočítačového centra mezinárodní úrovně, ve které nachází uplatnění uznávaní odborníci, a stojíme za prestižními národními i mezinárodními projekty.

Co berete jako vaši největší zásluhu, která pomohla se tomuto cíli přiblížit?

To, že se IT4Innovations stalo respektovaným superpočítačovým centrem na mezinárodní úrovni, je výsledek dlouholeté práce všech týmů a lidí, kteří se na tom podíleli. Já jsem stál u samotného vzniku této myšlenky a snažil jsem se po celou dobu budování tohoto centra pomoci dosáhnout daného cíle. Letos uplyne 10 let od založení centra. Myslím, že za tím stojí velký kus práce, na němž mám myslím nějaký podíl i já.

Když jste do své funkce nastupoval, bylo vaším hlavním strategickým úkolem zajistit obnovu a rozšíření stávajících výpočetních systémů? Podařilo se?

Já doufám, že ano. Náš první superpočítač Anselm se dočkal zaslouženého důchodu, a v lednu byl vypnut a odstaven z provozu. Místo něj máme moderní výpočetní systém Barboru, který už plně převzal službu Anselma. A naše vlajková loď – superpočítač Salomon – se již v datovém sále dívá na instalaci svého nástupce, kterým bude superpočítač Karolina. Ten v mnohém Salomona předčí. Stane se totiž jedním z pěti evropských superpočítačů, který bude instalován a provozován v rámci celoevropského společného podniku EuroHPC a celých 35 % jeho kapacity bude plně k dispozici evropským vědeckým komunitám a průmyslu. Předpokládám, že Karolina plně nahradí Salomona ještě před začátkem léta. Kromě toho se podílíme i na budování vůbec nejvýkonnějšího superpočítače v historii Evropy. V rámci tzv. LUMI konsorcia vedeného Finskem spolupracujeme na této historicky ojedinělé události ještě s dalšími 8 zeměmi. Zmíněný superpočítač bude umístěn ve Finsku a bude i jedním z nejvýkonnějších superpočítačů na světě. České výzkumné komunity k němu budou mít samozřejmě přístup.

Již tehdy jste zmiňoval, že klíčem k úspěchu jsou lidé. To jistě stále platí. Zajímalo by mě ale, jak se vám daří získávat nové talenty a co děláte pro to, abyste ty, které již máte, udrželi?

Na to je těžký recept. Ne, že bych jej tajil, ale on 100% fungující recept asi neexistuje. Já myslím, že důležité je v mladých lidech vzbudit zájem a motivovat je zajímavými projekty, které u nás řešíme. Jsme součástí mnoha významných mezinárodních projektových konsorcií sdružujících špičkové instituce a působících v oblasti vysoce výkonnostních výpočtů, datových analýz či umělé inteligence. Ty udávají celosvětové trendy v tomto oboru a výstupy nacházejí reálná uplatnění. Myslím, že mladí ambiciózní a talentovaní pracovníci v tom vidí příležitost pro velmi zajímavou práci, která je na samém vrcholu IT technologií v Evropě, ale i ve světě. Navíc je to práce tvůrčí a její výsledky jsou vidět v reálném životě. Já věřím, že pro řadu našich mladých talentovaných pracovníků je to zároveň i dostatečná motivace, proč u nás zůstat a podílet se na tvorbě nových trendů v oblasti supercomputingu.    

Co vám udělalo v poslední době radost?

Velkou radost mi udělalo, že výzkumný tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dotáhl svůj výzkum až na titulní stránku jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa Science. To je dle mého opravdové uznání jejich práce. A naše uznání spočívá v tom, že tento výzkum realizovali na našich superpočítačích, které k tomu poskytly potřebné zázemí. Velmi bych si přál, aby uživatelé naší infrastruktury měli více výsledků takového formátu.

Radost mi ale udělaly i výzkumné týmy působící přímo v našem centru. Získávají respekt ostatních špičkových mezinárodních pracovišť a stáváme se tak žádaným partnerem výzkumných projektů na mezinárodní úrovni. Například naše zapojení do prestižních projektů na podporu EPI (European Processor Initiative – iniciativa na vývoj nového evropského procesoru) toto jednoznačně potvrzuje.

Co přesně je náplní vaší práce?

Jak už vyplývá z názvu mé pozice je mým úkolem řídit největší veřejné superpočítačové centrum v České republice. Do toho spadá zejména zajištění provozu všech výpočetních a datových kapacit, které jsou v našem centru umístěny a pochopitelně plánovat a realizovat jejich další rozvoj a modernizaci. Součástí toho je i poskytování služeb, které s provozem takové infastruktury souvisí. Vedle provozu superpočítačové infrastruktury a jejích služeb je nezbytné budovat i centrum kompetence pro výzkum, vývoj a inovace v oblasti vysoce výkonnostních výpočtů (HPC / High Performance Computing) a datových analýz (HPDA / High Performance Data Analysis), které koncentruje odborníky a znalosti v těchto oborech.

Jaký hlavní cíl jste si vytyčil pro své další funkční období?

Určitě není jen jeden. Přál bych si, aby naše superpočítačové centrum stále rostlo na významu a prestiži na národní i mezinárodní úrovni. Rovněž bych rád, aby bylo stále respektovanějším centrem výzkumu a vývoje, které bude jedním z pilířů pro digitalizaci průmyslu i společnosti v našem regionu, České republice i v Evropě. Největší radost bych ale měl, kdyby všichni naši zaměstnanci byli spokojeni ve své práci, práce u nás je bavila, viděli v ní budoucnost a každý den chodili do práce rádi s tím, že v ní najdou příjemné prostředí pro vlastní seberealizaci. To si myslím, že je zásadním klíčem k naplňování všech dalších cílů.

Na co se ve svém pracovním životě nejvíc těšíte?

Já osobně jsem tvůrčí člověk. Mám velkou radost, když vzniká něco nového. Něco, co tu ještě nebylo. Unikátní výpočetní infrastruktura k tomu dává řadu příležitostí. Společně s mými kolegy jsme již zrealizovali řadu skvělých myšlenek. Dá se říct, že jsme s nimi vždy předběhli dobu. Uvedu příklad. Společně se zahraničním partnerem z Dánska jsme před lety začali vyvíjet softwarové nástroje umožňující elegantně využívat výkonných superpočítačů přímo z desktopových nebo i mobilních aplikací dnes běžně označované jako IaaS nebo HPCaaS nebo HPC cloud, chcete-li. Museli jsme téměř všechny přesvědčovat o tom, jak je to skvělá myšlenka a mnohdy jsme byli považováni za snílky, možná i za blázny žijící v nerealizovatelných vizích. Dokonce i náš zahraniční partner byl velice váhavý a nebyl si jist, zda do toho jít. No a dnes se největší hardwarové a softwarové firmy světa předhání, kdo má tuto službu lépe propracovanou a v podstatě není pochyb o nezbytnosti takových služeb. Stávají se běžnou součástí informačních technologií. Tak přesně na toto se vždy těším a uspokojuje mě to. Tvořit a realizovat něco, co bude mít velké využití, i když to v danou chvíli lidé ještě nejsou schopni ocenit ani domyslet. Být vždy dva kroky vpředu před ostatními. Je to pionýrská práce objevování, vymýšlení, vynalézání a zkoumání nového, zatím zcela neprobádaného. Je to dobrodružství. Pro společnost je to navíc nezbytné. Jinak se nerozvíjí. A co mě naopak netěší? Že jsou na světě lidi, co toto nechápou a záměrně tomu brání. Ale tak to bylo vždy a zřejmě to tak i bude. Naštěstí jsou kolem mě lidé, které to těší přinejmenším tak jako mě, což mé potěšení ještě umocňuje.

Na závěr to trochu odlehčeme. Co děláte, když nepracujete?

Jezdím na kole, občas zajedu na hory a velmi rád lyžuji. Rád mám spíše „expediční“ dovolené, poslední dobou v severských zemích. Tam dokážu zcela vypnout. Nebo si jen tak sednu na zahradu a odpočívám. V dnešní době je to ale s cestováním do zahraničí problematické, tak mi zbývá jen ta zahrada. No, a i ta bývá v zimním období jen pro opravdové milovníky severu :)