VALIDACE EXASCALE DEMONSTRÁTORŮ

Výzva: 21. Veřejná grantová soutěž
Hlavní řešitel: Ing. Tomáš Karásek, Ph.D.

Instituce: IT4Innovations, VŠB-TUO
Oblast: Inženýrství

Řešený projekt je součástí tříletého projektu ExaQUte, který vyvíjí nové metody umožňující řešení komplexních inženýrských problémů pomocí numerických simulací s využitím budoucích Exascale systémů. Cílem je vytvořit platformu umožňující kvantifikaci neurčitosti (Uncertainty Quantification, UQ) a optimalizaci s uvážením nejistot (Optimization Under Uncertainties, OUU) při řešení komplexních inženýrských problémů.

Řešení úloh UQ a OUU se opírají o odhad neznámých veličin na základě provedení mnoha nezávislých simulací pro různé scénáře. K provedení těchto analýz je však zapotřebí mnoho výpočetních zdrojů. Nezávislé vzorkování nicméně umožňuje vysokou paralelizaci analýz s cílem efektivního využití výkonu superpočítačů.

Metody a nástroje vyvinuté v rámci projektu ExaQUte budou použitelné v mnoha oblastech vědy a techniky. Aplikace vybraná jako demonstrátor se zaměřuje na větrné inženýrství, pro které v současné době neexistuje žádné spolehlivé řešení. Vyvíjené řešení zahrnuje kvantifikaci neurčitosti v odezvě stavebních konstrukcí na působení větru a tvarovou optimalizaci zohledňující nejistoty související se zatížením větrem, tvarem konstrukce a chováním materiálu. Vítr hraje také důležitou roli při posuzování komfortu občanů, zejména pokud se mají realizovat rozsáhlé stavby (např. přestavba městských oblastí, výstavba výškových budov) – výstupy projektu jsou tak ve veřejném zájmu.



FLUIDIZAČNÍ REŽIMY VE FLUIDNÍM POTAHOVACÍM ZAŘÍZENÍ WURSTER

Výzva: 15. Veřejná grantová soutěž
Hlavní řešitel: Ing. Jiří Kolář

Instituce: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Oblast: Inženýrství

Pro potahování malých tablet se ve farmacii nejčastěji využívá fluidní potahovací zařízení typu Wurster. S jeho pomocí se na tablety nanáší různé vrstvy s rozličnými funkcemi. Některé vrstvy mohou obsahovat například aktivní farmaceutickou složku (AFS), jiné zase chrání AFS před rozkladem nebo prodlužují účinek léčiva. Při potahování tablet je však obtížné nastavit provozní parametry tak, aby byl získán produkt ve farmaceutické kvalitě. Cílem projektu Jiřího Koláře z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, jenž získal téměř 3 miliony jádrohodin, je analyzovat závislost fluidizačních režimů na nastavení provozních parametrů zařízení Wurster, a to pomocí výpočetně náročných simulací. Následně se pokusí najít optimální zjednodušení tohoto modelu, který by pomohl urychlit a snížit náklady na vývoj léků.



OPTIMALIZACE ROTAČNÍCH STROJŮ POMOCÍ VÝPOČETNÍ DYNAMIKY TEKUTIN

Výzva: 14. Veřejná grantová soutěž
Hlavní řešitel: Mgr. Tomáš Krátký

Instituce: Univerzita Palackého v Olomouci
Oblast: Inženýrství

Tomáš Krátký z Univerzity Palackého v Olomouci získal půl milionu jádrohodin na vývoj plně automatizovaného modelu pro CFD simulace rotačních strojů. Tento nový model bude založený výhradně na open-source softwaru (OpenFOAM, Python) a umožní konstruktérům optimalizovat tvary rotačních strojů pro nejlepší možný hydraulický výkon. Získají tak lepší návrhy rotačních strojů za kratší čas. Nový výpočetní postup bude využit při návrhu čerpadla, které by svými výkonnostními parametry mělo předčit ty momentálně používané. Výzkumné a vývojové práce v oblasti numerických simulací pro optimalizace tvarů jsou klíčové pro společnosti vyrábějící čerpadla a turbíny. Firmy mohou díky rychlejšímu a levnějšímu výpočetnímu postupu pro hydraulické návrhy zefektivnit přizpůsobování výrobků přesně na míru zákazníkům.



CENTRUM VÝZKUMU NÍZKOUHLÍKOVÝCH ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ

Výzva: 13. Veřejná grantová soutěž
Hlavní řešitel: Ing. Jan Boháček, Ph.D.

Instituce: Vysoké učení technické v Brně
Oblast: Inženýrství

   

Projekt Ing. Jana Boháčka, Ph.D. z Vysokého učení technického v Brně, který se podílí na řešení pětiletého projektu Centrum výzkumu nízkouhlíkových energetických technologií (CVNET, CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000753) podpořeného Operačním programem Výzkum, Vývoj a Vzdělávání, získal téměř 1 milion jádrohodin. Laboratoř přenosu tepla a proudění na VUT v Brně se již 10 let zabývá vývojem moderních tepelných výměníků s dutými polymerními mikrovlákny. Výhodou použití plastových dutých vláken ve výměnících je flexibilita vláken, nízká cena a chemická odolnost. Tzv. plastové výměníky jsou ideální například pro vytápění, klimatizaci a pro aplikace s využitím odpadního nízko potenciálního tepla. Přidělený výpočetní čas využijí vědci z VUT v Brně na vývoj polymerních výměníků tepla, konkrétně na detailní simulace přenosu tepla. Budou analyzovat různé faktory, které ovlivňují přenos tepla v polymerních dutých mikrovláknech (průměry, délky a rozteče vláken).



 



INTA

Výzva: 11. Veřejná grantová soutěž
Hlavní řešitel: Ing. Petr Vrchota, Ph.D.

Instituce: Výzkumný a zkušební letecký ústav
Oblast: Inženýrství

Návrh nových regionálních letadel a dopravních letounů je ovlivněn především ekonomickými a ekologickými faktory. Jednotlivé části letadel jsou optimalizovány například z hlediska aerodynamické účinnosti, spotřeby paliva a emisí. Další možností snížení aerodynamického odporu a úspory paliva jsou optimalizované integrované komunikační antény. Antény obvykle tzv. vyčnívají a přispívají k celkovému odporu letadla. Projekt „IntA“ Dr. Petra Vrchoty z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu získal 200 000 jádrohodin. Projekt IntA se zaměřuje na návrh křídla letadla s integrovanou anténou, čímž by mělo dojít ke zlepšení letových výkonů a aerodynamické účinnosti celého letounu, snížení spotřeby paliva a ovlivnění dopadů na životní prostředí. Cílem projektu je snížit aerodynamický odpor letadla pomocí integrované antény až o 2 %.